Jan BUGAJ.

Píseň o štěstí.

Dnešního rána celý svět jsem získal
Hvězdy a slunce, moře, les
I srdce, zem a žíly řek
Tebe i sebe, vesmír, čas

Dnešního rána celý svět jsi získal
Za jedno srdce, celý svět
Nad hvězdy štěstím jsi vzlétl,
Nad čas a moře hlubší let ...

Vroucí moře srdcem plyne -
Pozlátko nepřekonaných slastí ,
Kde řeky noci se mi vyhýbají
V hlubokých mořích zlatých tráv

Chci servat červeň z polních květů,
Červánkům noci spálit krev,
Jako hruď nebes já chci být volný
Do oblak vzlétnout korunami dřev x2

ZNOVU JDEME.

Znovu jdeme teplým krajem, malachitovou loukou moře
Vracející se ptáci umírají v pomerančích na rozcestích
Na fialových stinných loukách obloha rozpíná skvosty arkád
Krajina se měkce vpíjí do viček , sražena krev na holých rtech

Večery v proudech toků noc olizuje moře sladkou hřívou
Jak měkke hrušky vleče se léto, větrem spařené jak kopřivou
Před perlivými vodotrysky, noc rozdává hrozny hvězd
Znovu vandrujeme teplou zemí znovu vandrujem teplým...

...krajem, malachitovou loukou moře
...
...
...
...

Więcej o Jego poezji na polonie